hlavový
[hlavoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k hlavě 1 (části těla):
hlavová část těla
Ústním otvorem na hlavovém konci žížala přijímá potravu.
anat. hlavové nervy vycházející z mozku
□ hlavový tón hudba
vysoký rejstřík cvičeného mužského nebo ženského hlasu, kdy se hlasivky protáhnou, rychleji kmitají a převládá vrchní (hlavová) rezonance
2.
určený pro hlavu 1 (část těla):
hlavový airbag
Sedadlo má nastavitelnou hlavovou opěrku.
Sprchový kout si můžete vybavit horní hlavovou sprchou. umožňující, aby kapky vody při sprchování pokrývaly celé tělo
Hlavový most sluchátek zajišťuje pohodlné a dostatečně pevné usazení na hlavě.
3.
vztahující se k hlavě 7 (části něčeho tvarem nebo umístěním připomínající hlavu 1):
parfém se svěžími hlavovými tóny vrchními
Hlavová trubka řídítek koloběžky nemá dostatečnou pevnost.
□ hlavové složení technika
(u jízdního kola) ložiska a těsnění umístěné mezi rámem předního kola a vidlicí, umožňující jejich otáčení kolem vertikální osy
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hlavoviː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k hlavě 1 (části těla):
hlavová část těla
Ústním otvorem na hlavovém konci žížala přijímá potravu.
anat. hlavové nervy vycházející z mozku
□ hlavový tón hudba
vysoký rejstřík cvičeného mužského nebo ženského hlasu, kdy se hlasivky protáhnou, rychleji kmitají a převládá vrchní (hlavová) rezonance
2.
určený pro hlavu 1 (část těla):
hlavový airbag
Sedadlo má nastavitelnou hlavovou opěrku.
Sprchový kout si můžete vybavit horní hlavovou sprchou. umožňující, aby kapky vody při sprchování pokrývaly celé tělo
Hlavový most sluchátek zajišťuje pohodlné a dostatečně pevné usazení na hlavě.
3.
vztahující se k hlavě 7 (části něčeho tvarem nebo umístěním připomínající hlavu 1):
parfém se svěžími hlavovými tóny vrchními
Hlavová trubka řídítek koloběžky nemá dostatečnou pevnost.
□ hlavové složení technika
(u jízdního kola) ložiska a těsnění umístěné mezi rámem předního kola a vidlicí, umožňující jejich otáčení kolem vertikální osy
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)